MicroStation – Referenční výkresy 1

Ukázka použití referenčních výkresů při projektování inženýrských sítí ○ Sestavování situací pomocí živých vnoření


Schopnost v aktivním výkrese zobrazovat a různými způsoby manipulovat s jinými výkresy, zvanými referenční, je v MicroStationu velmi propracovaná. Zahrnuje mnoho užitečných funkcí a možností.  Tolik, že i pouhý jejich výčet by byl nad rámec tohoto článku, který není, stejně jako ostatní v této rubrice, návodem pro práci s MicroStationem. Uvedu pouze několik ukázek práce s referenčními výkresy z praxe projektanta inženýrských sítí.

Referenční výkresy (RV) používám hlavně při tvorbě situací, a to 2 způsoby: sestavováním situací z jejich podkladních a projektovaných součástí a komponováním tiskových výstupů.

Sestavování situace

Každá situace je tvořená částí podkladní a částí projektovanou. Projektovaná část může být u menší stavby v jediné situaci. U větší stavby nebo v případě, že je zpracovávána více projektanty, je výhodnější ji rozdělit do několika situací. Pro stavbu kanalizace to může být např. situace stok, situace přípojek a situace ČOV. Každá s těchto situací pak bude používat stejný podklad sestavený ze samostatných výkresů katastrální mapy, polohopisu a výškopisu, stávajících inženýrských sítí a dalších podle potřeby.

Jsou to všechno jednoduché samozřejmosti a stejně jednoduché je vytvoření takového sestavení:

  • Vytvoříme výkres.dgn;
  • připojíme katastrálky, zaměření, stávající sítě a další podklady;
  • nastavíme vhodným způsobem vzhled těchto podkladů.

U menší stavby s jednou situací máme sestavení situace hotové, můžeme začít projektovat. U staveb s více situacemi můžeme uvedený postup opakovat pro každou z nich s tím, že navíc ke každé ještě připojíme ostatní – k situaci stok situace ČOV a přípojek atd. U rozsáhlých staveb může být podkladních i projektovaných situací mnoho. Připojování a nastavování vzhledu je pak zdlouhavé a náchylné k chybám, tedy rozdílům mezi jednotlivými situacemi.

Tomu se můžeme vyhnout díky jedné užitečné vlastnosti RV v MicroStationu: živému vnoření. Postup je prostý:

  • Vytvoříme výkres.dgn, připojíme podklady a nastavíme jejich vzhled stejně jako v 1. případě;
  • vytvoříme výkres situace stoky.dgn;
  • jako RV připojíme výkres.dgn;
  • v dialogu Parametry připojení referenčního výkresu pro situaci.dgn nastavíme parametr Vnořená připojení na hodnotu Živé vnoření:
    223-01

Tímto jediným krokem dosáhneme toho, že se v aktivním výkrese zobrazí nejen připojovaný referenční výkres, ale i všechny referenční výkresy k němu připojené, a to se vzhledem nastaveným v hlavním RV. Lze dokonce nastavit hloubku vnoření – při hloubce 2 se budou zobrazovat i RV připojené v jednotlivých RV připojených s živým vnořením v hlavním připojovaném RV. Dobře je to vidět při zobrazení Hierarchie v dialogu Referenční výkresy:

223-02

K aktivnímu výkresu situace stoky.dgn je s živým vnořením s hloubkou 2 připojen výkres situace.dgn. Zobrazují se tedy všechny RV připojené k tomuto výkresu. Jeden z nich – DKM.dgn je v něm připojen rovněž s živým vnořením, zobrazují se tedy i výkresy dkm Lhota.dgn a dkm Lhotka.dgn, ze kterých je sestaven. Kdyby byla hloubka vnoření nastavena na 1, zobrazil by se pouze výkres DKM.dgn bez svých vnořených výkresů.

Takto je možno pokračovat do větší a větší hloubky, pokud je to potřebné a užitečné. Myslím, že ve většině případů je lepší vyhnout se přílišné složitosti. Ve skutečnosti bych v uvedeném příkladě výkres DKM.dgn, který tvoří pouhý obal či kontejner pro jednotlivé katastrálky, použil pouze, pokud by těchto katastrálek bylo hodně.

Máme tedy připravený výkres situace stoky.dgn. Stejně tak připravíme výkresy situace ČOV.dgn a situace přípojky.dgn.

Nyní potřebujeme tyto tři výkresy připojit k sobě navzájem. Protože ale všechny 3 používají jako podklad výkres situace.dgn s živým vnořením, stačí je připojit pouze k němu:

223-03
Když pak otevřeme například situace přípojky.dgn, vidíme, že se automaticky zobrazují i výkresy situace stoky.dgn a situace ČOV.dgn:

223-04

MicroStation je natolik inteligentní (nebo jeho tvůrci), že i přesto, že k situaci.dgn je připojen i momentálně aktivní výkres situace přípojky.dgn, jako vnořený ho nezobrazuje. To by bylo poněkud matoucí.

Tolik tedy k sestavování situací pomocí živých vnoření. Při uvážlivém používání to je mimořádně rychlý a efektivní způsob práce s referenčními výkresy.

V příštím díle se budu věnovat komponování tiskových výstupů.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s